Pojistitel může účinně vypovědět životní pojištění:

• Pouze do dvou měsíců od uzavření pojistné smlouvy.
• Do tří měsíců od oznámení pojistné události.
• Ze stejných důvodů, jako je tomu u neživotního pojištění.
• Ze stejných důvodů, jako je oprávněn podat výpověď pojistník.

Pokud je úrazové pojištění sjednáno společně s životním pojištěním, není pojistitel po uplynutí dvou měsíců od uzavření pojistné smlouvy oprávněn:

• Vypovědět ani jedno z uvedených pojištění.
• Vypovědět pouze životní pojištění. Úrazové pojištění může vypovědět bez omezení.
• Vypovědět životní pojištění ani doplňkové úrazové pojištění. Úrazové pojištění může vypovědět jen tehdy, pokud bylo sjednáno v samostatné pojistné smlouvě.
• Vypovědět ani jedno z uvedených pojištění, ledaže by se s pojistníkem na výpovědi dohodl.

Poskytovat zajištění může pouze:

• Zajišťovna v rozsahu uděleného oprávnění k zajišťovací činnosti.
• Zajišťovna nebo pojišťovna, které bylo uděleno oprávnění k zajišťovací činnosti.
• Zajišťovna nebo jakákoliv jiná finanční instituce, která má oprávnění k zajišťovací činnosti.
• Zajišťovna, pojišťovna nebo zajišťovací účelová osoba, která má oprávnění k zajišťovací činnosti.

K čemu slouží záznam z jednání?

• K poskytnutí předsmluvních informací o neživotních pojištěních.
• Tvoří nedílnou přílohu pojistné smlouvy, bez které není možné pojištění platně sjednat.
• K zachycení poznámek pojišťovacího zprostředkovatele a sdělení informací o jeho činnosti, které musí zákazník obdržet.
• Jako důkaz, zda došlo ke splnění vybraných povinností distributora při distribuci pojištění.

Dokumenty, které byly pořízeny při distribuci pojištění, mohou být:

• Uchovávány pouze v pojišťovně, kam je pojišťovací zprostředkovatelé musí bezodkladně po jejich vyhotovení nebo převzetí od zákazníka doručit.
• Uchovávány jak pojišťovnou, tak zákonem vyjmenovanými pojišťovacími zprostředkovateli. Tito pojišťovací zprostředkovatelé uchovávají i dokumenty pořízené jejich zástupci.
• Uchovávány pouze v případě vzniku pojištění. Nedošlo-li ke sjednání pojištění, dokumenty se neuchovávají.
• Uchovávány pouze po zákonem stanovenou dobu, tzn. do konce desátého kalendářního roku ode dne, kdy došlo k ukončení smluvního vztahu se zákazníkem.

Informace, která se dozví pojišťovna nebo pojišťovací zprostředkovatel od zákazníka při distribuci pojištění:

• Jsou důvěrné a nesmí být vyzrazeny třetím osobám, s výjimkami, které stanoví zákon.
• Jsou důvěrné pouze po dobu, po kterou trvá smluvní vztah se zákazníkem.
• Jsou důvěrné jen pro pojišťovnu. Pojišťovací zprostředkovatel není při nakládání s nimi omezen.
• Jsou důvěrné jen po dobu trvání pojištění a do konce desátého roku od jeho zániku.

Fondem kolektivního investování může být pouze:

• Podílový fond nebo akciová společnost.
• Podílový fond nebo komanditní společnost.
• Podílový fond nebo evropská společnost.
• Podílový fond nebo svěřenský fond.

Počet podílových listů, které vydá otevřený podílový fond:

• Je stanoven zákonem, otevřený podílový fond musí vydat minimálně 1 000 podílových listů.
• Je omezen stanovami investiční společnosti.
• Není ze zákona omezen.
• Je stanoven Českou národní bankou.

Otevřený podílový fond, který investuje jako fond peněžního trhu, vydává podílové listy:

• Jednou měsíčně.
• Dvakrát týdně.
• Jednou za čtvrtletí.
• Každý pracovní den.

Uzavřený podílový fond:

• Je ve srovnání s otevřeným fondem méně likvidní.
• Nesmí být na českém trhu nabízen retailovým investorům.
• Nepodléhá dohledu a regulaci ČNB.
• Nemusí mít status.

Fond nemovitostí lze založit jako:

• Speciální fond kolektivního investování.
• Standardní fond kolektivního investování.
• Investiční družstvo.
• Evropskou neziskovou společnost.

Fond, typický tím, že je vhodný pro dlouhodobé investování a je v něm aktivně řízena skladba portfolia v závislosti na době zbývající do okamžiku vypořádání, se nazývá:

• Indexový fond.
• Zajištěný fond.
• Fond životního cyklu.
• Tematický fond.

Za nejméně rizikové jsou obecně považovány:

• Fondy akciové.
• Fondy komoditní.
• Fondy investující do „blue chips“ akcií.
• Fondy peněžního trhu.

Pokud je fond zaměřen na investice do „blue chips“ akcií, znamená to, že investuje do:

• Akcií malých podniků (tzv. small cap).
• Akcií start-up podniků.
• Akcií, které podle ratingových agentur dosahují spekulativního stupně (junk stock).
• Akcií největších (large cap), nejčastěji obchodovaných a dobře ratingově hodnocených společností kotovaných na burze.

Fondy zaměřené primárně na výplatu dividend z akcií či podílů plynoucích z podílových listů se nazývají:

• Fondy dividendové.
• Fondy růstové.
• Fondy vyvážené.
• Fondy životního cyklu.

Základní dokument, který slouží pro posouzení investiční strategie a rizikovosti fondu kolektivního investování, se nazývá:

• Statut fondu.
• Stanovy fondu.
• Všeobecné investiční podmínky.
• Investiční plán obhospodařovatele fondu.

Mezi fondy kolektivního investování patří:

• Standardní fondy.
• Speciální fondy.
• Státní fondy (např. Státní fond dopravní infrastruktury).
• Fondy kvalifikovaných investorů.

Standardní fond může existovat v podobě:

• Otevřeného podílového fondu.
• Akciové společnosti s proměnným základním kapitálem.
• Společnosti s ručením omezeným.
• Uzavřeného podílového fondu.

Právo vlastníka investičního nástroje na odkup tohoto nástroje na účet emitenta je spojeno s:

• Podílovým listem vydaným uzavřeným podílovým fondem.
• Podílovým listem vydaným otevřeným podílovým fondem.
• Investiční akcií vydanou akciovou společností s proměnným základním kapitálem.
• Zakladatelskou akcií vydanou akciovou společností s proměnným základním kapitálem.

Podle způsobu nakládání s hospodářským výsledkem je možné rozlišit fondy:

• Dividendové.
• Růstové.
• Vyvážené.
• Reálných aktiv.

Mezi fondy dlouhodobých dluhopisů patří:

• Fondy státních dluhopisů.
• Fondy korporátních dluhopisů.
• Fondy peněžního trhu.
• Fondy fixně úročených dluhopisů.

Kdo je to spotřebitel?

• Každý subjekt, který vystupuje v roli zákazníka.
• Fyzická osoba, která jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání.
• Fyzická osoba a právnická osoba, která není založena za účelem dosahování zisku.
• Každá fyzická osoba, která vystupuje v roli zákazníka.

Co je to pojistné plnění?

• Pojistná ochrana poskytovaná pojistitelem na základě pojistné smlouvy.
• Soubor povinností, který vyplývá oběma smluvním stranám z pojistné smlouvy.
• Částka, kterou je povinen hradit pojistník pojistiteli na základě pojistné smlouvy.
• Plnění, které je povinen pojistitel poskytnout oprávněné osobě z důvodu vzniku pojistné události.

Které z uvedených tvrzení platí pro obnosové pojištění?

• Výše pojistného plnění je v pojistné smlouvě určena ujednanou částkou.
• Účelem obnosového pojištění je náhrada újmy, vzniklé v důsledku pojistné události.
• V obnosovém pojištění nehraje žádnou roli podpojištění ani vícenásobné pojištění.
• Z obnosového pojištění jsou hrazeny náklady vzniklé v důsledku pojistné události a zachraňovací náklady.

Co to je škodové pojištění?

• Pojištění, které slouží k náhradě úbytku majetku v důsledku pojistné události, a to v rozsahu ujednaném v pojistné smlouvě.
• Pojištění, u kterého výplatou pojistného plnění nikdy nepřechází na pojistitele právo na náhradu škody.
• Pojištění, které slouží k náhradě újmy vzniklé v důsledku pojistné události, s výjimkou zachraňovacích nákladů.
• Pojištění, ve kterém se pojistné plnění vždy snižuje o ujednanou spoluúčast pojištěného.