Paní Jana (33 let) žije se svoji dcerou (10 let) a synem (8 let) v bytě po prarodičích, který zdědila. Splácí hypotéku, kterou si vzala na rekonstrukci tohoto bytu. Aktuální zůstatek hypotéky je 545 000 Kč. Doba do konce splácení je 20 let. Jana pracuje jako taxikářka, je OSVČ. Díky tomu si může uzpůsobit čas, aby zvládla péči o děti. Jana měsíčně zvládne vydělat přibližně 30 000 Kč čistého. Nemocenské pojištění si jako OSVČ, na rozdíl od zdravotního a důchodového pojištění, neplatí. Pravidelné výdaje činí přibližně 25 000 Kč měsíčně. Zbytek si Jana ukládá do rezervy. Má sjednáno investiční životní pojištění, kde má kryté riziko smrti úrazem na pojistnou částku 200 000 Kč, smrt následkem úrazu při dopravení nehodě s pojistnou částkou 500 000 Kč, denní odškodné za pracovní neschopnost s progresí na 100 Kč za den a trvalé následky úrazu se čtyřnásobnou progresí s pojistnou částkou 200 000 Kč. Na rizika připadá z pojistného 250 Kč, za pojištění sjednaná pojistnou smlouvu celkem platí pojistné 1 000 Kč (investiční část pojistného činí 750 Kč). V pojistné smlouvě má nastavenou 1. rizikovou skupinu.
Má Jana správně nastavenou pojistnou smlouvu pro dorovnání svých příjmů pro případ zdravotních komplikací?
- Pojistná smlouva je v pořádku. Tím, že Jana hodně jezdí autem, v případě úmrtí za volantem by se doplatil úvěr.
- Nemá, v pojistné smlouvě je s velkou pravděpodobností špatná riziková skupina, pojistné částky jsou dostatečné, rizika jsou vybrána správně.
- Nemá, v pojistné smlouvě je s velkou pravděpodobností špatná riziková skupina, pojistné částky jsou nízké, rizika jsou vybrána správně.
- Nemá, v pojistné smlouvě je s velkou pravděpodobností špatná riziková skupina, pojistné částky jsou nízké, rizika nejsou vybrána správně.
Jana nemá moc velkou finanční rezervu, pokud by nemohla pracovat, vystačila by přibližně na dva měsíce. Jana se ptá, jakou částku by dostala z pojištění, kdyby se jí stal nějaký zdravotní problém a byla by 6 měsíců (pro výpočty uvažujte 180 dní)? Pracovní neschopnost má karenční dobu 28 dní. Progresivní plnění je nastaveno následovně: do 90 dní plní pojišťovna sjednanou pojistnou částku, od 91. dne a více zaplatí dvojnásobek a od 181. dne trojnásobek. Pojišťovna by zaplatila:
- 18 000 Kč.
- 36 000 Kč.
- 15 200 Kč.
- 24 200 Kč.
Janě zprostředkoval uzavření pojistné smlouvy předchozí poradce jako zajímavou formu pro vytvoření finanční rezervy. Jana se ptá, kolik celkově zaplatí na poplatcích za pojištění (kromě těch rizikových). V sazebníku jsou uvedeny následující údaje: Měsíční administrativní poplatek 30 Kč; inkasní poplatek 10 Kč; rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek pojišťovna neuplatňuje. Vstupní poplatek se strhával v prvních 3 letech trvání pojištění (z investičního pojistného) a jeho výše byla 65 % z ročního investičního pojistného. Pojistné se platí za měsíční pojistné období a pojištění bylo sjednáno na 35 let (do 60 let věku pojištěné Jany).
- 34 350 Kč.
- 29 320 Kč.
- 36 130 Kč.
- 25 140 Kč.
Investiční životní pojištění trvá již 8 let a Jana si ji celou dobu tzv. dávala do daní. Kdyby nyní pojistnou smlouvu ukončila a prostředky by vybrala, jakou částku by musela dodanit?
- Pojistnou smlouvu není třeba dodanit. Pokud Jana prokáže, že je samoživitelka, tak je od dodanění osvobozená.
- Pojistnou smlouvu je třeba dodanit, jde o částku 10 800 Kč.
- Pojistnou smlouvu je třeba dodanit, jde o částku 14 400 Kč.
- Pojistnou smlouvu není třeba dodanit, pokud by Jana převedla odkupné na doplňkové penzijní spoření.
Jana se bojí situace, kdy by nemohla pracovat a byla by v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Ráda by věděla, jaká pojistná částka postačuje k tomu, aby nedošlo k propadu příjmů:
- 500 Kč za každý den trvání pracovní neschopnosti.
- 1 000 Kč za každý den trvání pracovní neschopnosti.
- 250 Kč za každý den trvání pracovní neschopnosti.
- 830 Kč za každý den trvání pracovní neschopnosti.
Jan Koudelný (37) se svou životní partnerkou Martinou Nývltovou (35) žijí ve vlastním domě, který si společně koupili. Koupi z větší části financovali hypotečním úvěrem, aktuální dlužná částka je 2 250 000 Kč, splatnost 16 let a splátka 14 000 Kč měsíčně. Společně vychovávají dvojčata – syna Jirku (9) a dceru Alenku (9). Jan pracuje v automobilovém průmyslu jako vývojář chladicích systémů s průměrným čistým měsíčním příjmem 30 000 Kč. Martina je účetní v téže společnosti (na částečný úvazek) a její čistý měsíční příjem je průměrně 12 000 Kč. Tutéž práci Martina na částečný úvazek vykonává i ve firmě jejího otce, s čistým měsíčním příjmem 8 000 Kč. V domácnosti mají dvě auta, z toho jedno financují leasingem se splátkou 9 000 Kč měsíčně. Celkové výdaje rodiny jsou přibližně 45 000 Kč měsíčně, z toho mandatorní výdaje jsou přibližně 40 000 Kč měsíčně. Oba jsou si vědomi svých závazků a rizik, proto mají oba sjednáno životní pojištění. Martině hradí pojistné na pojistnou smlouvu z větší části zaměstnavatel (otcova firma). Finanční rezervu 200 000 Kč mají na spořicím účtu a je výhradně určena na studia dětí.
Jan by chtěl být pojištěný proti riziku pracovní neschopnosti, invalidity IIII. st. a smrti. V případě úmrtí by chtěl, aby byla rodina zajištěna do 26 let věku dětí, počítá s jejich studiem na VŠ. Uvažujte zajištění na plný čistý příjem Jana. Pro výpočet uvažujte: nemocenská dávka 700 Kč na den, invalidní důchod III. stupně: 15 500 Kč měsíčně, vdovský důchod: 9 000 Kč měsíčně, sirotčí důchod: 8 000 Kč měsíčně na dítě. Jak by měla být nastavena pojistná částka pro případ smrti?
- Pojištění smrti s klesající pojistnou částkou ve výši cca 1 000 000 Kč.
- Pojištění smrti s klesající pojistnou částkou ve výši cca 2 000 000 Kč.
- Pojištění smrti s klesající pojistnou částkou ve výši cca 3 000 000 Kč.
- Pojištění smrti s klesající pojistnou částkou ve výši cca 4 000 000 Kč.
V automobilovém průmyslu po období boomu dochází k ochlazení. Jan se obává, že u nich ve firmě může dojít k propouštění. S ohledem na životní situaci chtěla mít rodina finanční rezervu na dobu 9 měsíců v případě, že by Jan přišel o práci výpovědí ze strany zaměstnavatele. Jan chce mít jistotu, že rodina bude schopna pokrýt celkové výdaje domácnosti na toto období (9 měsíců). Jaké údaje je nezbytné zohlednit ve výpočtu potřebné výše rezervy?
- Příjmy Jana a Martiny.
- Příjem Martiny, měsíční náklady rodiny, výši odstupného po výpovědi, příjem Jana.
- Příjem Jana, výši odstupného po výpovědi. Ostatní parametry nejsou podstatné, protože se nemění. V důsledku výpovědi se změní pouze příjmová situace na straně Jana.
- Měsíční náklady rodiny. Rezerva má dle zadání činit devítinásobek měsíčních výdajů.
Martina má možnost v automobilové firmě získat příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění ve výši 24 000 Kč/rok. Ten již v otcově firmě využívá ve výši 36 000 Kč/rok. Jaká z následujících možností je správná?
- Martina nemůže tuto nabídku přijmout, již má sjednán příspěvek ve firmě svého otce.
- Martina může tuto nabídku přijmout, ale pouze do výše 14 000 Kč/rok. Souhrnná výše příspěvků všech zaměstnavatelů nesmí převýšit částku 50 000 Kč/rok.
- Martina může nabídku přijmout, počet přispívajících zaměstnavatelů není omezen.
- Martina může nabídku přijmout, musí ovšem sjednat novou pojistnou smlouvu. Platí, že na jednu pojistnou smlouvu může přispívat právě jeden zaměstnavatel.
Janovi se v minulosti stal úraz. Lezl po stromech, jedna větev se s ním ulomila a následoval pád. Byl převezen do nemocnice, operován s páteří, následovaly rehabilitace, nakonec vše dopadlo nad očekávání dobře. Po dobu léčby byl 120 dnů v pracovní neschopnosti a po roce mu byly přiznány trvalé následky úrazem ve výši 25 %. V pojistné smlouvě měl v té době sjednány denní dávky při pracovní neschopnosti úrazem i nemocí od 29. dne ve výši 200 Kč/den s dvojnásobnou progresí od 60. dne a dále trvalé následky úrazem PČ 750 000 Kč se sedminásobnou progresí s plněním od 10 %. Pojišťovna má dle podmínek definovanou progresi trvalých následků následovně: do 20 % poškození plní pojišťovna procento z jednonásobku PČ; od 20 do 40 % plní procentem z 2násobku, od 40 do 60 % plní procentem z 3násobku, od 60 % do 90 % plní procentem ze 5násobku a od 90 % plní procentem ze 7násobku. Pojišťovna Janovi krátila plnění z pracovní neschopnosti o 50 %, z důvodu zjištěného alkoholu v krvi. Jaké pojistné plnění Jan získal?
- Pracovní neschopnost: 15 300 Kč, trvalé následky: 225 000 Kč.
- Pracovní neschopnost: 15 100 Kč, trvalé následky: 375 000 Kč.
- Pracovní neschopnost: 30 200 Kč, trvalé následky: 225 000 Kč.
- Pracovní neschopnost: 18 200 Kč, trvalé následky: 112 500 Kč.
Jan se na Vás obrátil s tím, že mu pojišťovna k výročí pojistné smlouvy vypověděla veškerá připojištění a nyní je pojištěný pouze na smrt. Pojišťovna své rozhodnutí zdůvodňuje zhoršeným zdravotním stavem (viz předchozí otázka) a vysokým rizikem pro pojišťovnu. Má na to pojišťovna právo?
- Ne, Jan má písemně zaslat do pojišťovny nesouhlas, v případě neúspěchu se má obrátit na finančního arbitra.
- Ano, ale po absolvování lékařské prohlídky u smluvního lékaře s příznivým výsledkem ho musí pojišťovna přijmout zpět do pojištění.
- Ano, pojišťovna na to má ze zákona právo, pokud invaliditu v pojistných podmínkách nedefinuje jako životní pojištění.
- Ne, Jan se má obrátit na původního pojišťovacího zprostředkovatele a požadovat po něm nápravu.
Může zákonný zástupce sjednat smlouvu o doplňkovém penzijním spoření pro své nezletilé dítě?
- Nemůže, protože podmínkou pro sjednání smlouvy o doplňkovém penzijním spoření je dosažení věku 18 let.
- Může.
- Může, ale musí si opatřit souhlas soudu.
- Může smlouvu sjednat, ale příspěvek účastníka i státní příspěvek bude dítěti připisován až po dovršení 18 let.
Co je zajištění?
- Poskytování okamžité pomoci pojištěnému pojišťovnou nebo poskytovatelem asistenčních služeb, pokud nastane pojistná událost.
- Přebírání pojistných rizik zajišťovnou od pojišťoven na základě uzavřených zajišťovacích smluv, plnění z těchto smluv a uzavírání zajišťovacích smluv mezi zajistiteli.
- Činnost pojišťovny spočívající v uzavírání smluv se zajišťovnami o zajištění závazků pojišťovny vyplývajících z pojistných smluv, které tvoří pojistný kmen pojišťovny.
- Činnost pojišťovny spočívající ve vytváření vlastních rezerv na pokrytí důsledků nahodilých událostí.
Zprostředkováním pojištění je činnost pojišťovacího zprostředkovatele, jejímž obsahem je také:
- Poskytování pojištění.
- Zprostředkování zajištění.
- Sjednávání zajistných smluv, kterými se zajišťovna zavazuje poskytnout pojišťovně ve sjednaném rozsahu plnění.
- Nabízení možnosti sjednat, změnit nebo ukončit pojištění.
Jaké jsou smluvní strany pojistné smlouvy?
- Pojistitel a obmyšlený.
- Pojistitel a pojistník.
- Pojištěný a pojistitel.
- Obmyšlený a pojištěný.
Je finanční úřad orgánem, který podle zákona o pojišťovnictví provádí dohled v pojišťovnictví?
- Ano, je.
- Ne, není.
- Ano, je, kromě případů, kdy určí Ministerstvo průmyslu a obchodu jinak.
- Ano, je, kromě případů, kdy určí Ministerstvo financí jinak.
Mezi náklady spojené se vznikem pojištění, které zohledňuje pojišťovna při výpočtu odkupného, patří náklady na:
- Odměnu třetí osoby za sjednání pojištění nebo jeho změnu.
- Provádění přípravných prací spojených s distribucí pojištění.
- Ocenění pojistného rizika, které pojišťovna přebírá, vč. lékařské prohlídky.
- Provozní náklady pojistitele.
Horní hranice pojistného plnění se určuje:
- Pojistnou částkou.
- Limitem pojistného plnění.
- Dobou od počátku pojištění, do jejíhož uplynutí nevzniká pojistiteli povinnost vyplatit pojistné plnění.
- Dohodnutou peněžitou částkou, kterou se pojištěný podílí na pojistné události. Stanoví se pevnou částkou, procentem anebo jejich kombinací.
Množné pojištění může vzniknout jako:
- Soupojištění.
- Souběžné pojištění.
- Vícenásobné pojištění.
- Hraniční pojištění.
Pojistné placené za pojistné období nazýváme:
- Běžné pojistné.
- Jednorázové pojistné.
- Pojistné předepsané.
- Pojistné kmenové.
Komu hradí pojistitel zachraňovací náklady?
- Pouze pojistníkovi, který s pojistitelem uzavřel pojistnou smlouvu.
- Pouze pojištěnému, na jehož majetek se pojištění vztahuje.
- Pouze obmyšlenému.
- Pojistníkovi či jiné osobě, která tyto náklady vynaložila nad rámec povinností stanovených zákonem.
Kdy dojde v pojištění majetku, které nebylo sjednáno jako tzv. zlomkové pojištění, k podpojištění? Je-li pojistná částka v době pojistné události:
- Vyšší než pojistná hodnota pojištěného majetku.
- Nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku.
- Stejná jako pojistná hodnota pojištěného majetku.
- Stejná nebo vyšší než pojistná hodnota pojištěného majetku.
Pan Rostislav Bohatý (54 let) žije se svou manželkou Janou Bohatou (52 let) ve vlastním bytě v centru Prahy. Pan Bohatý je jediným společníkem firmy Greed, s. r. o. Pan Bohatý má mzdu 80 000 hrubého, paní Bohatá je v domácnosti bez vlastního příjmu. Společnost Greed, s. r. o., má celkem 20 zaměstnanců, dosahuje obratu kolem 40 mil. Kč ročně a její zisk za posledních 5 let je v průměru 2 mil. Kč ročně.
Pan Bohatý má obavy z postupného zhoršování svého zdravotního stavu. Z tohoto důvodu by se chtěl pojistit. Kterou z níže uvedených variant pojištění byste mu doporučili?
- Smrt, pracovní neschopnost, ztrátu zaměstnání.
- Smrt, ztrátu zaměstnání, pojištění chirurgického zákroku.
- Trvalé následky úrazu, smrt, ztrátu zaměstnání.
- Smrt, invaliditu, závažná onemocnění.
Pan Bohatý má kapitálové životní pojištění od roku 1998, které končí v roce 2024 (v jeho 60 letech). Platí 1 000 Kč měsíčně na smrt a dožití, pojistná částka je 350 000 Kč. Jiná rizika nejsou pojistnou smlouvou kryta. Podle výpisu je aktuální hodnota pojistné smlouvy 250 000 Kč. Pan Bohatý se ptá, jestli částku při dožití skutečně dostane, nebo ji bude muset nějak zdanit a jestli ho nečekají nějaké komplikace při danění plnění na konci pojištění. Kdo zařídí zdanění plnění při dožití vyplácené z pojistné smlouvy, z čeho se případná daň počítá a jaká je její výše (zhodnocení kapitálových rezerv pojišťovny zanedbejte, počítejte pouze s částkou na dožití):
- Daň je 53 900 Kč, daň počítá a platí pojistník (musí podat daňové přiznání).
- Daň je 3 900 Kč, daň počítá a platí pojistník (musí podat daňové přiznání).
- Daň je 3 900 Kč, daň počítá a platí pojišťovna.
- Daň je 53 900 Kč, daň počítá a platí pojišťovna.
Pan Bohatý má v poslední době problémy s dýcháním, celkovou únavou a občas cítí bolesti na hrudi. Z tohoto důvodu bylo praktickým lékařem indikována vyšetření na kardiologii a pneumologii, tato vyšetření pan Bohatý doposud nepodstoupil. Pan Bohatý uvažuje o sjednání životního pojištění pro případ závažných onemocnění. Předpokládejte, že pojišťovna neuplatňuje výluku na předchorobí. Jaký další postup při sjednání pojištění je pro pana Bohatého vhodný, aby předešel případným sporům s pojišťovnou v případě pojistného plnění?
- Do zdravotního dotazníku uvede, že je zdráv. Poslední zdravotní problémy nejsou nijak medicínsky potvrzeny, a proto se neuvádějí.
- Sjednání pojištění vůbec nemá smysl, protože zdravotní komplikace se objevily již před sjednáním pojištění.
- Pojišťovna uplatní (na trhu běžnou) čekací dobu v délce 3 měsíců, pokud v této době bude zdravotní problém diagnostikován, pojišťovna plnění poskytne a bude jej krátit na jednu polovinu sjednané částky.
- Do zdravotního dotazníku klient uvede pravdivé odpovědi na případné dotazy na aktuální zdravotní obtíže a plánovaná vyšetření. Pokud pojišťovna klienta do pojištění přijme, tak po uplynutí čekací doby v délce 3 měsíců, bude v případě diagnostikování zdravotního problému plnění poskytnuto.
V případě, že si pan Bohatý sjedná životní pojištění pro případ smrti (pojišťovna návrh akceptuje bez dalších výluk) a po sjednání pojištění zemře v důsledku infarktu, pojišťovna pojistné plnění:
- Vůbec nevyplatí, pojišťovna uplatní výluku na tzv. preexisting – zdravotní stav klienta byl špatný již v době sjednání.
- Pojišťovna uplatní čekací dobu v délce 3 měsíců. Pokud klient zemře déle než půl roku po sjednání pojištění, pojišťovna plnění poskytne.
- Pojišťovna uplatní čekací dobu v délce 3 měsíců. Pokud klient zemře v této době, obdrží oprávněná osoba polovinu částky určené v pojistné smlouvě.
- Pojišťovna bude standardně plnit po uplynutí čekací doby, byla-li ujednána.
Pan Bohatý uvažuje o sjednání investičního životního pojištění z důvodu daňové optimalizace jak na svojí straně jako zaměstnance, tak na straně svojí firmy jako zaměstnavatele. Uvažuje pouze o riziku smrti a dožití a zároveň chce, aby tento benefit měl co nejlepší možný finanční dopad. Z pojišťovny má nabídku s následujícími parametry: příspěvek zaměstnance 1 000 Kč měsíčně, příspěvek zaměstnavatele 48 000 Kč ročně, doba trvání do 60 let věku klienta. Celkové běžné placené pojistné je tedy ve výši 5 000 Kč měsíčně. Poplatková konstrukce produktu je: v prvních pěti letech je alokační poplatek ve výši 15 %, administrativní poplatek za dobu trvání pojistné smlouvy je 40 Kč měsíčně, inkasní poplatek za došlou platbu je 10 Kč. Spočtěte a porovnejte nákladovost produktu placeného měsíčně a ročně. Kterou variantu klientovi doporučíte:
- Při měsíční frekvenci placení je PER (product expense ratio) = 13,5 % a jedná se o nejvýhodnější variantu sjednání produktu.
- Při měsíční frekvenci placení je PER (product expense ratio) = 3,4 % a jedná se o nejvýhodnější variantu sjednání produktu.
- Při roční frekvenci placení je PER (product expense ratio) = 13,31 % a jedná se o nejvýhodnější variantu sjednání produktu.
- Při roční frekvenci placení je PER (product expense ratio) = 3,26 % a jedná se o nejvýhodnější variantu sjednání produktu.